Šrotozubá...
Ukryla bych úsměv
(jedinou zbraň k lovu)
za vějíř drátů s barevnými gumičkami
(v zájmu zdraví budu asexuall)
Místo: "Krásný úsměv, slečno."
Uslyším:" Robocope, raf!"
Deprese?
Na nekonečno...
Ukryla bych chrup
do ocelových lan...
Pro krásu?
(nebo pro výdělek privátní ordinace?)
...ale měla bych...
Říkal to přítel dentista-amatér
"Nerostou Vám zuby moudrosti?"
"Ano."
"Chtělo by to drátky."
Pekelné hrátky
jsem si už užila, díky...
Koňské zuby přitahují koně...
(někdy taky voly, to je riziko)
A já...mám koně ráda.
Komentáře
Přehled komentářů
Odpusť a nech to koňovi,
ten má přeci větší hlavu.
Odpusť, kdopak mi odpoví?
Kdo? Někdo další z davu?
Odpusť mi mou troufalost,
jak teď bych se jí bál.
Pes štěká, smečka rafe,
karavana táhne dál.
Odpusť upřímnost a radu,
co ozvala se někde vzadu.
Zbytek mojí zpychlé duše
občas také řádky píše.
Snad dostane se odpuštění
od té, co tu je a není.
Té, co oddává se snění,
když mi tu zatím prsty pění
ťukajíce klávesnici
bříšky prstů po líci.
Omlouvám se krásné líci,
zdrátované klávesnici,
Tobě, Aylo, v prvé řadě,
však máš úsměv jako mládě,
veselý a nevinný,
drátky nejsou povinný...
Odpusť a nech to koňovi
(Amatérský dentista, 10. 5. 2007 1:46)