Hrachový pláč....
24. 5. 2007
Moje oči dostávaly barvu zralých lusků
...žádala jsem Sfingu jenom o propustku...
Vlastní solné doly rozpouštím si v oku
...místo aby čelem, napadla mě z boku...
Slaný nálev míchám kmity vlhkých víček
...utahuje další z těch ohavných smyček...
Mokří dezertéři tajně vyšli vstříc
...jedovatě rudé jejích zřítelnic...
Řeky mého moře podemílaj břehy
...zapomínám příchuť maminčiny něhy...
Rovnou bílý písek zpoza řas se drolí
...rány, které přikryl trochu méně bolí...
...její mlýny mění písek v pustý prach
pod očima sklízím rovnou suchý hrách...
Komentáře
Přehled komentářů
... až slzy umyjí tvoje líčka ...
zůstane tam po nich ... usměvu cestička ...
Hrachu toho není nikdy dost
(HarryHH, 13. 6. 2007 13:06)